Výflus šestý: Baliči

12. prosince 2011 v 20:25 | eM Gee |  Výflusy
Odjakživa se na mě lepily zjevy, příšery, smraďoši, a vůbech pochybné existence, o nichž bych si nedokázala představit, že bych jim kdy dala pusu byť jen na tvář. Ne, já nemůžu mít normálního ctitele, mě musí balit jen podivíni.
Je to tím, že jsem sama podivín, nebo prostě ti normální nemají dost sebevražedných sklonů?
Upozornění:Článek je plný falešných jmen. V blízké budoucnosti plánuju vytvořit jejich seznam, jinak se mi začnou motat :D


Případ číslo jedna) Univerzální technika komplimentů:
"No, a ty jsi kdo?" otázal se mě (říkejme mu třeba) Ondra, pětadvacetiletý chlápek, který se rozhodl naučit plavat, a tak chodí k nám a plave pod kamarádovým velením. Stála jsem na kraji bazénu a hodlala celé družstvo po dvojicích naházet do vody, aby kamarád mohl změřit jejich časy.
"eM. Cvičím tady neplavce." (rozumějme, nemůžu říct pravý jméno ani své, ani svých známých…)
Ondra se na mě zadíval takovým zvláštním výrazem "A mě je to jakože blbý, tykat trenérce" a vypadal, že to myslí smrtelně vážně.
Zasmála jsem se. Vždyť je tak o deset let starší než já. A od té doby mi tyká.

Případ číslo dva) Pojďme kousek stranou…:
Na letním soustředění se dějí divy. Získala jsem si dobrou přízeň starších hochů, čehož jsem si neuvěřitelně vážila, a vážím pořád, a kteří se mnou jsou schopni mluvit na rovinu. Ale otázkou zůstává, jak moc na rovinu je "na rovinu".
Zuka má také dvacítku za sebou a myslím, že už docela dávno. Poznala jsem ho až na tomto soustředění, a myslím, že i přes to, že se o něm říká, že je prasák, má docela inteligentní názory a dobře se s ním povídá. Všiml si mě pravděpodobně díky tomu, že jsem byla jedna ze dvou holek v "běhacím týmu" (you really don't want to know what was that). Jednou večer, po plavání, když jsem si sundala čepičku, se ke mně přitočil a dával si dobrý pozor, jestli tam není trenérka.
"eM?"
"No?"
"Nechtěla by sis… zacvičit… jako silově… večer…?" možná to teď tak nezní, ale ten tón v tu chvíl, a celá ta atmosféra…
"Dneska ne, Zuko, dneska už bych neuzvedla ani činku…"
"No, já myslel… jakože… no… jiný cvičení…"
Myslím, že můj nevěřícný pohled vypovídal za všechno, a doufám, že jsem pochopila dobře.
"Víš, že mi je teprv čtrnáct?" a raději jsem se otočila k odchodu. Později, poslední večer, mi nikdo nechtěl věřit, že jsem tak mladá. Dozvěděla jsem se, že mě tipovali na šestnáct a potom hádali datum mých narozenin. :D

Případ číslo tři) Vylučovací metoda:
S tímto jsem se setkala nedávno přímo ve škole. A dokonce v lavici, jaká je za mnou, kde sedí jistý Tonda. Na tomhle klukovi mi vadí jeho vlezdoprdelkovství. Ale to patří jinam. Byl to asi nejkurióznější případ zjišťování "jak na tom jsem", neboť šel rovnou do jmen.
"A líbí se ti Z nebo H nebo…"
"Na a ne a ne. Mně se nelíbí nikdo ze třídy, víš?"
Tonda se zatvářil trochu dotčeně "Víš, já mám taky city, abys věděla" a já se jenom Přibyle otočila, abych se mu nesmála do očí.
Dovedete někdo pochopit, proč mě odpověď "A já mám žaludek" napadá až teď? Asi jsem vážně zpomalená.

vaše p...o...m...a...l...o...u...č...k...á...
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Scarlett Flame [Tazi] Scarlett Flame [Tazi] | Web | 13. prosince 2011 v 12:08 | Reagovat

Tak to většinou bejvá, hm nevybereš si...
A nebo jo, ale pak to dlouho nevydrží..
Pokud nemáš zatracený štěstí...

2 r r | Web | 14. prosince 2011 v 17:05 | Reagovat

případ číslo 1 je zajmavý
případ číslo 2 vypovídá o tom že někdy je lepší vypadat na 13 i když mi je 16 ;)
případ číslo 3 jo z toho si nic nedělej také se mi to stává =)

3 Chilli Paprička Chilli Paprička | Web | 17. prosince 2011 v 13:15 | Reagovat

Myslím, že odpověď "A já mám žaludek"
by to úplně dorazila, a to přece nechcéééš :-P

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama